Jakubčovice nad Odrou

Avšak nahlédněme nejdříve do minulosti obce.

Její území pokrývaly v dávných dobách husté pralesy,plné hnijivých polomů,v nichž se ukrýval dravý rys,medvěd,vlk.Zlověstný pohled na nepřemožitelného divokého zubra,odradil každého osamělého osadníka.V nížinách ,vysokým rákosím obrostlé nezdravé močály,lákaly hejna vodního ptactva.

Zde v místech vojensky nejdůležitějších,na odvěké "Jantarové" cestě z jihu na sever Evropy založili válečníci avarští,kteří vpadli již v 6 století do tohoto kraje,své horské hnízdo,vojenský opevněný tábor.Po čase se odstěhovali jejich nedobrovolní slovanští pomocníci a zakládali se svými ženami a dětmi svá sídla v okolí tohoto "hrynku" avarského,tábořiště,které se nacházelo na kopci "Chrastavec" 562m,označeného na mapách speciálkách názvem "Hirnik".V údolí na řece Odře vzniká takto na území od dnešních Heřmánek až po Odry - město Vyhnanov.Již v 12 století je o něm zmínka. Dále v roce 1234 Přemysl,markrabě moravský,syn královny Konstancie, vdovy po Přemyslu Otakarovi I.,potvrzují založení kláštera v Tišnově a darování města Vyhnanova se vším příslušenstvím.Také v potvrzení krále Václava z r.1238 je uvedeno město Vyhnanov. Avšak toto město bylo již v létech 1241 (Avary) a v r.1253 (Kumány) vypáleno a zničeno.

Nové město Odry ze zámkem pánů ze Šternberka bylo pak postaveno na pravém břehu řeky Odry.Město i kraj bylo původně české.

Prvními německými přistěhovaleckými osadníky (kolonisty) byli němečtí kovkopové,kteří byli panstvem přivoláni,aby dobývali a hledali vzácné nerosty.Pak přicházeli řemeslníci a obchodníci.Hlavní kolonizace nastává ve 12 - 14 století.Přistěhovalci byli pány podporováni,udělováním různých výsad.Český živel byl postupně vytlačován.V té době již existovala obec Jakubčovice.Patřila k panstí Oderskému.O jejím vzniku nebyly zjištěny žádné zápisy.V roce 1371 osvobodil Alfréd ze Šterberka na Odrách zdejší kraj od roboty.Ovšem s ustálením poměrů nastavá upevňování moci pánů,kteří opět začali zavádět robotu.Od povinných prací byl osvobozen pouze fojt,který byl současně místním starostou a soudcem.V 15 století se až sem rozšířily války husitské.Celé město Odry a okolí byly v držení husitských vojsk,v létech 1428-36 pod velením vojevůdce Puchaly.

V pověstech podle německých pramenů se o něm dovídáme,že byl řízný že dobylkaždou vesnici a že německé obyvatelstvo před ním prchalo do okolních lesů.

Obec Jogsdorf byla nově zřízena podle německého práva a založena nějakým Jakobem.První soudce v obci byl Nickel Tulendorfer (1550).V r.1563 se setkáváme se "svobodným pánem" Mathesem Futschikem."Gangen",zřejmě nějaké statky nebo majetek),patřily v r.1650 Jakobu Schindlerovi,které prodala vdova v r.1687 za 300 Tl.schl.svému synovi Stephanu Schindlerovi.

V roce 1785 byla v obci zřízena první německá škola.V Jogsdorfu působil poučiteli Klimbtovi "školní zřízenec" Jozef Wagner,který byl činný až do r.1790,kdy nastoupil na jeho místo Johann Bayer.

Za třicetileté války i za pozdější sedmileté války (1756-63) lid v tomto kraji neobyčejně trpěl.I když šlo jen většinou o přesuny vojsk,obyvatelé byli nuceni dodávat vojsku vše potřebné.

Jogsdorf obdržela podle nejvyššího rozhodnutí z 10.března 1866 povolení ke konstitici (ustavení) vlastního obecního úřadu a separovala (oddělila) se od Klein-Hermsdorfu (Malých Heřnánek).Prvním starostou obce byl Franz Popp (1866-77).

První průmyslový podnik založil v této oblasto Emil Teltschik-továrnu na knoflíky viz.samostatný článek.

V roce 1890 se počalo se stavbou severní dráhy s odbočkou Suchdol n/O - Budišov n/Budišovkou. Již 15.10.1891 byla stavba dokončena.Pro potřeby občanů z Jakubčovic byla zde zřízena zastávka.

V této době byly již postupně otevřeny 3 lomy viz.samostatný článek.

V roce 1894 zde byl zřízen poštovní úřad. V roce 1910 byla postavena starostou obce Herbertem Kasperem,který vlastnil od r.1886 mlýn - elektrofikace obce.V roce 1912,vymohl tentýž Kasper - stavbu vodovodu. foto

Četné problémy vznikly v I.světové válce a zejména po ní. Zdejší němci (čechů zde bylo málo pouze pár jednotlivců),byli vychováváni k vědomí,že jsou povoláni vládnout ostatním národům.I když po roce 1918,nastal do obce příliv občanů České národnosti,další vývoj událostí a zejména uchvácení moci Hitlerem v sousedním Německu,přispělo k opětovnému silnému potlačení Českého živlu. Byly to známé a smutné události.Leč minula 2.světová válka a doba nacistické okupace.Po osvobození (6.5.1945),které Rudá armáda přinesla bylo třeba odstranit válečné škody,zajistit aktivní nacisty,připravit odsun ostatních místních němců,podle jejich dávného přání "Heim ins Reich".

Bylo nutné splnit ještě řadu dalších úkolů,aby mohl být obnoven národní a společenský život v naší obci.

Obec Jakubčovice měly v r.1938 :

1 dědičný statek,15 velkosedláků,6 domkařů,1 mlýn,1 továrnu na knoflíky, 2 kamenolomy,1 strojírnu,1 autobusovou dopravu,1 stolárnu,1 pekárnu, 2 hospody,železniční stanici,poštovní úřad,hasičskou zbrojnici,2 turbíny k výrobě elektrické energie.

Národnostní složení : do r.1945 převážně německé.Po odsunu Němců zůstalo z původního obyvatelstva jen několik smíšených manželství.Ti byli zachráněni od odsunu.Jinak byla obec osídlena Čechy především ze sousedních obcí Luboměře,Spálova,Jindřichova a rodinami až z Valašska. Jelikož v obci bylo dostatek pracovních míst,stěhovali se za prací.

Na volání naší vlády,nastupují hned s prvními mírovými dny čeští lidé do pohraničí a to i do zdejší obce a dávají se obětavě do práce.Jejich nadšení neutuchá,o jejich činech vypráví předešlé kroniky zdejší obce.Posláním této kroniky je i nadále dokumentovat obětavé úsilí našeho pracujícího lidu při budování rozvinuté socialistické společnosti v daných podmínkách a ukazovat tak nám a budoucím pokolením,že radostná práce našeho lidu ve svobodné vlasti nepoznala překážek,jež by nepřekonala .....

V obci Jakubčovice n/O byla postavena také věznice v roce 1953.Zpočátku byla obsazena vězni z těžkými tresty,později lehké tresty.Vězni pracovali v kamenolomu v Heřmánkách,později v kamenolomu v Jakubčovicích n/O,kde nakládali kámen do železných vozíků a tento se drtil.Tuto práci měli zúkolovanou a podle toho dostávali stravu a volno.Z fotodokumentace se dozvídáme,( osobních archív;nelze získat),že v této věznici byl jen krátce G.Husák a L. Novomestský.Později byli dováženi vězni na práci z věznice z Opavy.Na čas byla věznice využita pro vojsko v r.1964-65,poté byly v budově skladovací prostory civilní obrany,fakultní nemocnice Olomouc,drobného zboží Olomouc.Nyní je ve vlastnictví ZD Odersko,je opuštěná a chátrá.

Přišla léta socialismu a s nimi zakládání Jednotných zemědělských družstev (viz.samostatný článek) a rozvoje průmyslu a podniků v obci.

Továrny,které v obci byly,potřebovaly nové pracovní síly.Bylo nutno pro nové občany zajistit bydlení. V roce 1958 VD Dřevoplast (bývalá knoflíkárna) postavila dům s 6 bytovkami,pro pracovníky tohoto závodu. V roce 1960 byly zkolaudovány 3 bytové jednotky pro 27 rodin, pro pracovníky kamenolomu. Další bytovka se postavila pro pracovníky ROMO v roce 1961 - 4 byty.Ale technický rozvoj podniků šel stále kupředu,bylo nutno pro nové zaměstnance zajistit ubytování.V roce 1966 se mohlo nastěhovat do nových bytů opět 27 mladých rodin.Pro pracovníky služeb v obci byly v r.1974 postaveny 2 bytové domy o 8 bytových jednotkách. Mladá manželství zakládala nové rodiny,bylo nutno zajistit pro děti útulek. Novou mateřskou školu s jeslemi která byla otevřena v r.1967 postavil zdejší kamenolom (Štěrkovna n.p.Olomouc) viz.samostatný článek.

Zemědělské družstvo postavilo v roce 1971 - 2 domy pro 8 rodin,neustále byl zájem o bydlení,jelikož se v obci rozvíjel průmysl ale nejen kamenolom,bylo nutno stavět nové byty a v roce 1975 se mohlo nastěhovat dalších 12 rodin do nových bytů.Také lesní závod Vítkov postavil pro své zaměstnance bytovku pro 12 rodin v roce 1982.zdravotnické zařízení

V roce 1978 bylo postaveno zdravotnické zařízení s poskytovanými lékařskými službami = obvodní lékař, zubní lékař, dětský lékař s bytem pro lékaře.

Neustále byl zájem o nové bydlení,proto obec rozhodla zahájit výstavbu rodinných domků.Velkou pomocí při stavbě rodinných domků byly pohraniční příspěvky ve formě finanční (na jeden byt 40 000.-kč) a výhodné podnikové a státní nenávratné finanční půjčky s velmi nízkým úrokem (2,7%).

Až do roku 2000 bylo v obci postaveno nových 57 rodinných domků a 12 bytových domů.

V roce 1972 byla postavena v "akci Z" prodejna potravin a masa. V roce 1974 byla postavena budova MNV a pošty.

Pro sportovní činnost,fotbalový oddíl TJ Tatran,který se může chlubit svými dosaženými výsledky,(založen v r.1952) byly postaveny na ul.Sportovní kabiny ( v akci "Z" v r.1989 slavnostně otevřeno i nové hřiště) viz. samostatný článek.

V roce 1995 byla přistavena nová škola a tak se stala ucelenou 5 třídní školou.

V roce 1997 byla obec zcela telekomunikována,zemními kabely ke každému domu. Od roku 1999 je obec zcela plynofikována,plyn je zaveden do každého domu.

Nejen radostné události se udály,ale i těžké chvíle obec zažila v roce 1997 v měsíci červnu ,kdy prudké a několkadenní dešťové srážky způsobily že voda v korytě řeky Odrys e zvedla o 5 m,zatopila značnou část obce.Potoky od Spálova a Dobešova dovršily zkázu. Ač dosud klidně tekoucí řeka Odra se stala dravou řekou a pustošila co jí v cestě stálo.Škody na majetku byly značné.V několika místech vzaly za své i břehy řeky,lávky přes řeku byly zničeny,mohutné stromy na břehu řeky se kácely jak třísky a odplavaly až do sousedních Louček a některé až do Oder.Místní komunikace v prostor lesíku voda zničila a nebýt rozhodného zásahu obce ve spolupráci s místním kamenolomem vzaly by za své i řadové garáže v blízkosti řeky Odry.Těžká technika poskytnuta vedením kamenolomu a záhozový kámen,který nákladní auta navážely po dobu 2 dnů (bylo dovezeno do vymletého koryta řeky cca 1 200 tun kameniva),zabránilo dalšímu ničení břehů,ovšem stoleté stromy vzaly za své,bylo ztrženo na 30 stromů (lípy,javory,jasany,duby).Jediný zdroj pitné vody zásobující obce Jakubčovice n/O,Loučky,Heřmánky,byl zcela zatopen přívalem vody z řeky a ze Spálovského potoka.Jen díky naším důvtipným předkům,zakladatelům místního vodovodu,obec měla náhradí zásobování pitnou vodou,jelikož základní zdroj pitné vody byl úplně vyřazen z provozu.

Až v letošním roce byly velkými náklady opraveny břehy řeky a doufejme,že další povodeň nenapáchá tak značné škody jako ta červnová - stoletá.

Za aktivitu obětavých občanů, kteří ve dne v noci prováděli záchranné práce za výpomoc podniku Kamenolom fy Hájek, místnímu hasičskému sboru vyslovuji ještě jednou veřejně poděkování.

Obec Jakubčovice n/O je položena v údolí řeky Odry,blízké hranice Slezska. Dříve byla převážně část úsedlíků německé národnosti a obývala asi 58 čísel popisných,z nichž jedna třetina zemědělských úsedlostí,ostatní rodinné domky.Lze dodat,že vesnice byla průmyslová s dvěma kamenolomy,továrnou na knoflíky a hračky,další na sklíčidla a svěráky.

Původní obyvatelé byli odsunuti v r.1946 a došlo k postupnému dosidlování, většinou občany Moravy.Byli to lidé mladého a středního věku o počtu asi 240,nyní má obec asi 700 obyvatel,většinou středního věku,ve kterých se postupně začala vyvíjet touha po zábavě, dosažitelné kultůře a sportu. Z podnětu p.Cyrila Balhárka, který již ve svém rodišti dělal do divadla,začal získávat nadšené ochotníky a chtěl začít s lehčí hrou.Bohužel nebyl snadný výběr z povolených kusů tehdy ONV ve Vítkově.S velkým nadšením jsme přijali nastudování poměrně náročné hry " Vojnarka" sehranou v r.1949 s jednou reprízou a výslovnou pochvalou kulturní komise ONV.O rok později pak méně náročnou hrou "Mír na samotách" s třemi reprízami i v okolních obcích.

Z Valašské Ratiboře přijeli s hrou "Pasekáři".Již tyto začátky daly poznat,že jeviště svou velikostí působí tísnivě.Na jaře 1951 se nacvičila hra "Radúz a Mahulena" velmi náročná podáním i výpravou,načež došlo k rozhodnutí o přístavbě potřebného jeviště a prostoro pro uskladnění nově zhotovených kulis a ostatních potřeb.

Pro uskutečnění záměru přístavby byla provedena kampaň a vyhlášena peněžní sbírka.Za účelem snížení nákladů byla provedena demolice neobývatelného domku a tím získány krovy a hlavně střešní krytina.Současně s tím byly zahájeny stavební práce přístavby jeviště o 2,8 m na získanou hloubku 6.8 m což činilo 40% zvětšení prostor.S přípočtem skladiště kulis a šatnou činila přístavba 12.35m x 6 m.Od započetí všech prací až po ukončení,včetně moderního osvětlení, trvala stavba od 5.5 do 2.12.1951,odpracováno bylo převážně brigádnickou prací 3173 hodin.

Peněžní zajištění bylo dary spolků a organizací získáno 47 200 Kč,podniky a ROH 20 540 Kč,dary občanů 5 990 Kč půjčka občanů 15 600 Kč. Celkem 89 330 Kč.Z toho jen samotná elektroinstalace stála 49 450 Kč, kulisy, opona a jiné 102 000 Kč a přístavba 198 000 Kč.Majetek movitý a nemovitý činil 350 000 Kč. Pokládáme za vhodné uvést i tu skutečnost, že na pokrytí všech nákladů v r.1951 je nutno žádat záložnu o půjčku 50 000 Kč s návratností 2 let s šesti ručiteli,z nichž byli 4 dělníci a 2 THP pracovníci.Uspokojení s průběhem nacvičeného díla,ale i s malou zadlužeností přimělo k nacvičení hry " Peníze" sehranou ve čtyřech představeních.Pak následovaly,mimo již zmíněných "Poslední muž , Závěť,Rozkaz,Václav Hrobčický z Hrobčic,Divotvorný klobouk, Mariánka matka pluku,Pro mír na samotách,Naše roztomilá Baruška,Gazdina Roba,Jen na lékařský předpis,Slovo má babička".Tyto hry byly reprízovány 2 až 7x.

Potřebné kostýmy byly zapůjčovány ze skladů divadla v Opavě a Valašském Meziříčí.Zájezdy se konaly s obtížemi a to přepravou osob i s doplňky rekvizit s nákladním automobilem půjčovaným zdejším kamenolomem. Hostování se konalo do obcí vzdálených do okruhu 15 km.V rámci vyhlášené soutěže ochotnických kroužků v okrese jsme získali několik věcných cen - kancelářský nábytek,fotoaparát,televizi a promítací přístroj.

Za nejzdařilejší vystoupení po stránce herecké i bohatostí výpravy byla hodnocena hra "Radúz a Mahulena" s největší návštěvností 360 sedících a asi 30 stojících diváků.

Do obce přijížděli z dalších míst z Opavy, Lipníku, Oder a Vesnické divadlo Praha, také z okolních vesnic Spálov, Luboměř, Heřmánky, Loučky a další s divadelními vystoupeními, kabarety, kouzelníky a estrádami.

Se zprovozněním Československé televize a její sledovaností do značné míry poklesla návštěvnost divadelních představení a to vedlo k útlumu divadelnictví na vesnici.Malou účast divadel zaznamenaly i provizorně promítané filmy výstavky a přednášky všeho zaměření.Za zmínku stojí i ta skutečnost,že jsme měli i dvě loutkové scény.Jedna sloužila škole a druhá byla přenosná pro příležitostné vystupování dětem rodičů na jednotlivých provozovnách podniků.

Obsahem tohoto dopisu je dřívější činnost na úseku Osvětové besedy před 50ti léty.Vycházíme z oživených vzpomínek stručných a neúplných záznamů.Doufáme,že postačí zpráva starších občanů obce p.Marie Balšínkové bývalé předsedkyně Osvětové besedy a Ludvíka Ambrože - hospodáře,kteří asi po 15 létech si tyto funkce přeměnili až do r.1983.

K rozvoji na kulturním úseku v malé vesnici si zaslouží i zmínka ,že již v roce 1952 byla založena tělocvičná jednota TJ Tatran s oddílem kopané ,volejbalu, šachů a hokeje. Členy se stali i příznivci sousedních obcí. Ovšem již po po čtyřech letech, pro nedostatek financí, nadšení kleslo a zůstala jen kopaná, která v roce 2002 slaví 50. výročí založení.

Ludvík Ambrož, pracovník osvětové besedy