Zimní období je obdobím vegetačního klidu a nejvhodnější doba ke kácení dřevin (stromů a keřů). Kácení dřevin rostoucích mimo les je upravena zákonem ČNR o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a prováděcí vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“).
Níže popsaný postup při kácení se vztahuje pouze na dřeviny rostoucí mimo les (dále jen „dřeviny“), kterými jsou podle písm. g) § 3 zákona stromy a keře rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond. Povolování kácení dřevin je výkonem státní správy a je upraveno výše uvedenými právními normami. K povolování kácení dřevin podle § 8 zákona, k pozastavení, omezení nebo k zákazu kácení dřevin podle § 8 zákona a k ukládání náhradní výsadby podle § 9 zákona mimo území národních parků jsou podle § 76 odst. 1 písm. b) zákona příslušné obce (města). V případě Jakubčovic n. O. je to Obecní úřad Jakubčovice nad Odrou.
Města mají touto agendou pověřeny pracovníky povětšinou na odborech životního prostředí, obce zřizují komise životního prostředí. Předem je nutno zdůraznit, že dřeviny jsou podle § 7 odst. 1 zákona chráněny před poškozováním a ničením,
- pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější v případě, že se jedná o památné stromy = § 46 zákona, nebo že je tato dřevina zároveň zvlášť chráněným druhem rostliny = § 48 zákona.
- pokud se nejsou chráněny podle zvláštních předpisů.
Poškozování a ničení dřevin je podle § 8 odst. 1 vyhlášky nedovolený zásah, který způsobí podstatné a trvalé snížení jejich ekologických a estetických funkcí nebo bezprostředně či následně způsobí jejich odumření. Za poškození je možno např. považovat úmyslné i neúmyslné poškození kořenů, kmene nebo větví stromů (např. oděrky na kůře, polámání větví, přesekání kořenů). Rovněž neodborný řez (seřezávání korun stromů na “babku“ - mimo vrb, nezatření řezných ran apod.) může být považován za poškození dřevin.
Péče o dřeviny (jejich ošetřování a údržba) je podle odst. 2 § 7 zákona povinností jejich vlastníků. V běžné praxi je vlastníkem dřevin vlastník pozemku, na níž dřeviny rostou.
1) Podle odst. 3 § 8 zákona a podle odst. 2 § 8 vyhlášky není nutno žádat o povolení ke kácení u dřevin (kácení nutno ani oznamovat), které splňují všechny následující podmínky zároveň:
- nejsou významným krajinným prvkem (dále jen „VKP“) podle § 3 písm. b) zákona. Dřeviny mohou být VKP samy o sobě nebo mohou být součástí VKP. VKP jsou buď „ze zákona“ - podle výčtu v § 3 písm. b) zákona, nebo mohou být registrovány podle § 6 zákona. Přehled o VKP vedou příslušné pověřené obecní úřady a okresní úřady.
- rostou na pozemku (pozemcích) ve vlastnictví fyzické osoby, která jej užívá. Tato výhoda se tak nevztahuje na žádné právnické osoby ani na obce. Rovněž se nevztahuje na pozemky ve vlastnictví fyzické osoby, pokud je jiný uživatel.
- stromy mají ve výšce 130 cm nad zemí obvod kmene do 80 cm nebo souvislé keřové porosty mají celkovou plochu 40 m2.
Mimo výše uvedený případ je nutno každé kácení dřevin rostoucích mimo les písemně oznámit nebo písemně požádat o povolení jejich skácení u orgánu ochrany přírody.
2) Pokud dřevina svým stavem zřejmě a bezprostředně ohrožuje život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu, je možno tuto dřevinu skácet bez povolení. Kdo však za těchto podmínek dřevinu skácí, musí toto kácení písemně oznámit orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedeného kácení - § 5 odst. 4 zákona.
3) Kácení dřevin z následujících důvodů (stačí jediný):
- obnova porostu,
- výchovná probírka,
- zdravotní důvody,
- výkon oprávnění podle zvláštních předpisů (např. obnova ochranných pásem elektrovodů nebo jiných inženýrských sítí),
musí být písemně oznámeno nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody. Toto písemné oznámení musí podle § 8 odst. 4 vyhlášky obsahovat stejné náležitosti jako žádost o povolení ke kácení, podávaná podle níže uvedeného 4. bodu.
Pokud oznámené kácení odporuje požadavkům na ochranu dřevin nebo rozsahu zvláštního oprávnění, orgán ochrany přírody může toto kácení pozastavit, omezit nebo zakázat - § 8 odst. 2 zákona.
4) Pokud se uvažované kácení dřevin(y) nedá zařadit do žádné ze tří předešlých možností, musí zájemce o kácení předem písemně požádat orgán ochrany přírody o povolení ke kácení - § 8 odst. 1 zákona. Podle § 8 odst. 3 vyhlášky žádost o povolení ke kácení dřevin podává vlastník pozemku, na němž dřeviny rostou, nebo nájemce se souhlasem vlastníka pozemku. U obecních pozemků, kde podněty ke kácení dřevin podávají fyzické či právnické osoby, které nejsou v nájemním vztahu s obcí, se doporučuje následující postup. Písemnou žádost s odůvodněním požadovaného kácení podat na obec. Pokud obec uzná žádost o kácení jako opodstatněnou, postoupí ji jako vlastník pozemku orgánu ochrany přírody.
Žádost o povolení ke kácení musí podle § 8 odst. 3 vyhlášky obsahovat:
a) jméno a adresu žadatele,
b) doložení vlastnického či nájemního vztahu žadatele k pozemkům a dřevinám
c) specifikaci dřevin, které mají být káceny, zejména jejich druh, počet, velikost plochy keřů včetně jejich situačního zákresu,
d) velikost dřevin = obvod kmene stromu(ů) ve výšce 130 cm nad zemí nebo plošnou výměru keřů,
e) zdůvodnění žádosti.
Orgán ochrany přírody oznámí zahájení správního řízení (= dnem podání žádosti) všem účastníkům řízení a dotčeným orgánům státní správy a zpravidla svolá ústní jednání, spojené s místním šetřením. Na tomto jednání se posoudí stav dřevin, oprávněnost důvodů požadovaného kácení a případně se projedná uložení náhradní výsadby.
Povolení lze podle § 8 odst. 1 zákona vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Pro provádění kácení dřevin se ve vydaném povolení zpravidla stanovuje období jejich vegetačního klidu - § 8 odst. 5 vyhlášky.
Ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin může podle § 9 odst. 1 zákona orgán ochrany přírody v rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu. Zároveň může uložit následnou péči o vysazené dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však po dobu pěti let. Objem náhradní výsadby je možno stanovit podle metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která je volně stažitelná z internetu. Nejedná se o způsob oceňování dřevin pro účely majetkoprávní a finanční vyjádření objemu náhradní výsadby vychází velmi vysoké!
Při ukládání náhradní výsadby se stanovuje počet, druh dřeviny a velikost sazenic, termín provedení výsadby. Kácení dřevin je možno podmínit provedením náhradní výsadby před provedením kácení. Následná péče se ukládá formou specifikace jednotlivých opatření: Vyvázání sazenic ke kůlům, jejich obalení proti okusu zvěří nebo proti vytloukání paroží srnčí zvěří, zálivka v období přísušků, odborný výchovný řez apod.
Náhradní výsadbu je vhodné uložit na tomtéž pozemku nebo na pozemcích co možná nejblíže káceným dřevinám. Podle § 9 odst. 2 zákona je možno náhradní výsadbu uložit i na pozemcích jiných vlastníků - avšak jen s jejich souhlasem. Obce by měly vést přehled takových pozemků.
Povolení ke kácení dřevin se vydává formou správního rozhodnutí s možností odvolání účastníků řízení k nadřízenému orgánu. Orgán ochrany přírody může v povolení ke kácení dřevin stanovit různé podmínky, např.:
- Kácení musí být provedeno odborně tak, aby nedošlo ke škodám na okolních pozemcích, nemovitostech, ponechaných dřevinách a inženýrských sítích. Pokud se má kácet v blízkosti nadzemních elektrických nebo sdělovacích vedení, doporučuje se požádat o asistenci správce těchto vedení, kteří mohou zajistit vypnutí nebo svěšení těchto vedení po dobu kácení dřevin. Při kácení rovněž nesmí být ohrožena bezpečnost osob a provozu na přilehlých chodnících nebo komunikacích.
- Pokud dojde k poškození ponechaných dřevin (oděrkami nebo řezem vícenásobných kmenů nebo hlavních větví), musí viník do 1 dne od způsobení tohoto poškození rány začistit (odstraněním natržené kůry, seřezáním pahýlů větví na větevní kroužek apod.) a zatřít je ochranným nátěrem (Stromovým balzámem, fermežovou barvou, štěpařským voskem apod.) přírodního odstínu.
- Veškerá dřevní hmota musí být okamžitě po kácení odklizena z chodníků, z komunikací, ze hřišť nebo z dalších ploch, kde se pohybují lidé nebo kde by mohla překážet. Z ostatních ploch se doporučuje odpadní dřevní hmotu (větve) odklidit do doby hnízdění ptáků (březen - srpen) nebo ji na místě ponechat v hromadách do vyhnízdění ptáků. V hromadách větví s oblibou hnízdí střízlík obecný, červenka obecná, pěnice a další volně hnízdící ptáci.
- Proschlou odpadní dřevní hmotu je možno na místě spálit, k pálení se však nesmí použít žádné odpady - např. pneumatiky, a nesmí dojít k plošnému vypálení suché trávy.
Petr Lelek, člen komise životního prostředí při Obecním úřadu Jakubčovice nad Odrou
